Na zimu si zamkli dům
Naposled kývli sousedům
I růže jsou ukrytý
Bezlistý

Pak se schová do mraků
Beznaděj, opak zázraků
Svět se ve dvou a v objetí
Líp pochopí

Jenže co se schová, to se poztrácí
Proto jsou zámky otevírací
Noc je ukrývá, den už se nedívá
Jak spí, a ráno jim odletí

Tadydabdájé...

Ještě chvíli můžou spát
Tam, kde se nechce nikdo ptát
Kde není nutný říkat víc
Než nic

Pak přiloží do kamen
Ruku v ruce půjdou ven
Svět, ten už je nechytí
V nebytí

Jenže co se schová, to se poztrácí
Proto jsou zámky otevírací
Noc je ukrývá, den už se nedívá
Slova spoutaná sněním vetkaná chodí po špičkách
A den se nedívá, jak spí

Protože z kopců se jednou musí dolů
A každý dveře, ty se musí otevřít
Ty, co nejsou a maj, tak budou spolu
A vítr v sobě nosí bezvětří

Noc je ukrývá, den už se nedívá, jak spí
A vítr v sobě nosí bezvětří

Tadydabdájé...
A vítr v sobě nosí bezvětří